Na co ze StarDance nejvíc vzpomínáte?
Vzpomínám na celou StarDance. Bylo to jako intenzivní půlroční randění s náročnou milenkou, na které budete vždy vzpomínat, ale těžko vypíchnete jen pár momentů.
Vzpomínáte si na své první taneční vystoupení v životě?
Tuším, že to bylo někdy kolem dvanáctého roku mého života.
Potkáváte se stále s bývalými soutěžícími?
Stále se s bývalými potkávám. Pravda je, že teď se spíše potkávám s přítomnými.
Sledoval jste i předchozí ročníky? Kdo vás v nich nejvíc zaujal?
Michal Kurtiš: Byť nejspíš z jiné strany, ale přesto nejvíce, jsem sledoval čtvrtý ročník a v něm jsem byl nejvíce zaujat Anetou Langerovou.
Je účinkování ve StarDance opravdu tak velký záběr?
Ano, v tomto ohledu mi připomíná sumce.
Co je podle vás na StarDance nejtěžší?
Kvůli náročným tréninkům je třeba důsledná a neustálá kontrola pitného režimu, což je někdy opravdu hodně těžké.
Co se od vaší minulé účasti změnilo ve vašem životě?
Michal Kurtiš: Nedělám takováto časová období a snažím se nezabývat takovýmito věcmi.
Je jen teď. Co bylo, není. A co bude, také není. Přesto si myslím, že v této řadě to vypadá mnohem slibněji – nejspíš mi totiž dovolí nechat si vousy.
Na co vám vedle tanců pro Stardance 2013 ještě zbude čas?
Na vše, co bych zrovna rád.
Co vám účast ve StarDance přinesla profesně a co osobně?
Michal Kurtiš: Osobně si myslím, že se mi dostalo více nabídek k práci, a profesně vzato mi jistě přidala na osobnosti.
Co vás při prvním setkání s taneční partnerkou Stardance 2013 na první pohled zaujalo?
Její první pohled.
Znáte už silné stránky své taneční partnerky Stardance 2013?
Obohacuje mne o bonbony, bonmoty, občas si ze mě udělá bonga a všechno to dělá bona mente.
O čem říká, že to vůbec neumí?
To vůbec neumím říct.
Měl jste někdy při minulé StarDance dojem, že se porota při svém hodnocení moc netrefila?
Michal Kurtiš: Maminka a porota má vždycky pravdu.
Vyhrává víc efektnost, nebo obtížnost?
I efekty mohou být obtížné. Stejně tak jako obtížnost efektní.
Jak reagujete, když jste hodně unavený?
Já jsem samonabíjecí, takže si dám na deset minut takovou svou „chvilku uvědomění“ a jsem zase úplně v pohodě.